Když stojíte s čerstvě zasazenými rajčaty a hlínou na prstech, zdá se téměř nepřirozené nesáhnout hned po zahradní hadici. Tyto chudé klíčky potřebují vodu, že?
Ale ne. Zkušení zahradníci s porozuměním přijmou tuto poněkud nelogickou radu: nezalévejte rajčata hned po výsadbě. A pro to existuje pádný důvod.
Jde o to, myslet trochu jako rostlina. Když se rajčatový keř přestěhuje z domu (tj. z květináče do země), jeho prvním úkolem není pěstovat krásné listy nebo dlouhé stonky. Musí se zakořenit, a k tomu je nutné, aby kořeny byly silné a hluboko zasahovaly do země.
Pokud zaléváte půdu ihned po výsadbě, kořeny tak poškodíte, že ochabnou. Zůstanou na povrchu, kde snadno získávají vlhkost, místo aby pronikly do půdy, kde je později budou potřebovat k získávání živin v suchých obdobích.
Výsledek? Rostlina se špatnou oporou je špatná jak pro zdraví, tak pro úrodu.
Není to žádné tajemství: před výsadbou rajčat do země pečlivě zalijte výsadbovou jámu – nejlépe 5–7 litrů na 1000 čtverečních stop rostliny. To stačí k udržení vlhkosti půdy kolem kořenů po dobu 10 dnů. Poté opatrně zasaďte rostliny a držte prsty dál od zahradní hadice.
Počkejte, až půda vyschne 3–4 centimetry od povrchu, než zaléváte. To donutí rostlinu zapustit kořeny hlouběji – a to je přesně to, co potřebujete.
Samozřejmě existují výjimky, zejména pokud se náhle objeví jasné slunce a teplota ve stínu dosáhne 25 stupňů.
Ale za běžných jarních podmínek je trpělivost tím nejlepším hnojivem. Až budete příště sázet rajčata, postupujte jako zkušení zahradníci – a nezahrnujte je péčí. Alespoň ne hned.
