10–14 dní po přesazení rajčat do skleníku nebo pařeniště nastává okamžik prvního důležitého hnojení. Nejde jen o „zalévání vitamíny“ – nyní je vaším úkolem pomoci rostlinám vytvořit silné kořeny a připravit se na budoucí zátěž. Řeknu vám, jak to udělat bez chemických potíží, ale s garantovaným výsledkem.
Co rajčata právě teď potřebují?
Po výsadbě sazenice vynakládají veškerou energii na adaptaci. Aby se kořenový systém aktivně vyvíjel a stonky neztrácely na síle, potřebují rajčata dva prvky:
- Fosfor – zodpovídá za růst kořenů a posiluje imunitu.
- Draslík – zvyšuje odolnost vůči stresu (horku, teplotním výkyvům) a podílí se na tvorbě plodů.
Důležité! Dusík nyní není potřeba – stimuluje růst zelené hmoty na úkor kořenů.
Recept na hnojivo, které funguje
Krok 1. Připravíme „fosforový koktejl“
- Superfosfát – 20–25 g na 1 m² (to je přibližně 1,5 lžíce).
- Hnojivo rozřeďte v 10 l teplé vody a důkladně promíchejte.
Tajemství: Pokud jsou záhony mulčovány černým krycím materiálem, hnojivo aplikujte pouze ve formě roztoku – tak se živiny rychleji dostanou ke kořenům.
Co s usazeninou? Po rozpuštění superfosfátu zůstane na dně kbelíku bílý povlak. Nebojte se – jedná se o neškodný vápník a síru. Roztok jednoduše vylijte na záhon a zbytky opláchněte vodou z konve.
Krok 2. Přidáme draselnou „brnění“
- Síran draselný – 15–20 g na 1 m² (1 polévková lžíce bez vrchu).
- Rozpusťte ve stejném kbelíku (10 l vody), ve kterém byl superfosfát.
Proč právě síran draselný? Neobsahuje chlor, který rajčata nesnášejí.
Jak správně hnojit?
- Norma zálivky: 1–1,5 l roztoku pod každý keř.
- Technika: Zalévejte přesně pod kořen! Pokud kapky dopadnou na listy, opláchněte je čistou vodou, aby nedošlo k popálení.
- Po hnojení: Zalijte záhon běžnou vodou (můžete z konevky), aby hnojivo proniklo hlouběji do půdy.
Lifehack pro lenochy: Pokud jsou rajčata zasazena v řadě, vytvořte podél záhonu rýhy, zalijte je roztokem a poté zasypte zeminou. Kořeny se tak samy „natáhnou“ k živinám.
Proč byste neměli toto hnojení ignorovat?
- Slabý kořenový systém = skromná úroda. Bez fosforu zůstanou kořeny tenké jako nitky a nebudou schopny „nakrmit“ keř.
- Nedostatek draslíku vede ke svíjení listů, opadávání květů a plodů s hořkou příchutí.
Příklad z praxe: V loňském roce jsem vynechala hnojení draslíkem, abych ušetřila. Výsledek: polovina rajčat praskla na keřích kvůli horku. Nyní je síran draselný povinnou položkou v mém harmonogramu.
Časté chyby
- Příliš brzké hnojení. Pokud hnojivo aplikujete dříve než 10 dní po výsadbě, kořeny se nestihnou přizpůsobit a „spálí se“.
- Suchá půda. Před aplikací roztoku vždy zalijte záhon, jinak kořeny utrpí chemické popálení.
- Míchání s organickými látkami. Nesmíchejte superfosfát s hnojem nebo ptačím trusem – blokuje to vstřebávání fosforu.
Co se stane, když vše uděláte správně?
Týden po hnojení si všimnete, že:
- Keře jsou pevnější, stonky silnější;
- Listy získaly sytě zelenou barvu s fialovým odstínem (to je normální reakce na fosfor!);
- Rostliny „nepanikaří“ při teplotních výkyvech.
P.S. Nevyhazujte usazeniny z hnojiv! Rozsypte je mezi řádky – vápník a síra zlepší strukturu půdy. A pokud se sousedé zeptá, proč zaléváte rajčata kalnou vodou, odpovězte: „To je tajná přísada pro rekordní úrodu“. Potom samozřejmě recept sdílejte – dobré věci se musí šířit!